Osobní svoboda a demokracie
Vážení přátelé,
Máme tu přednášeku o osobní svobodě a demokracii i přesto, že toto téma v informacích o nás chybí, a to nejen ve smyslu politickém, alwe hlavně ve smyslu sociologickém. Politický význam je celkem jasný, protože i u Vás funguje. Proč jde o výukový program? Protože téma osobní svobody i demokracie u Vás oproti nám poněkud pokulhává. Problém je totiž v tom, že všem se dá vyhovět těžko, a pokud chceme respektovat druhé, paradoxně svou svobodu ztrácíme. Pokusíme se v této přednášce předložit některé situace a poradit Vám jak je řešit:
Před vznikem federace byl i toto velký problém, jak odstranit paradox v oblasti svobody např. u sousedského soužití v domech, kdy některá partaj může rušit ostatní nájemníky bytů v dpomě příliš velkým hlukem. Nejlepší je to večer, když chcete jít už spát, a vedle v bytě hraje sousedovi moc nahlas televize, nebo rádio, případně počíétačová hra. Jemu může vadit, že chcete, aby ten randál nedělal. Je na to i zákon, takže to jde řešit přes úřady, ale to je nepřčíjemné i Vám, když si taktro chcete sjednat pořádek. Po vytvoření nového společenského řádu a následně i federace, jsme i toto vyřešili. O naší architektuře v technologickém smyslu slova, tu toho moc nemáme, ale je tam zmínka o tom, že ačkoli nětščina městských činžovních domů vzhledově připomínají paneláky, jednotlivé vyty jsou zvukotěsné. Stačí tak stavět bytovou zástavbu i u Vás, a nikomu nebude vadit žádný hluk. Osobní svoboda jednoho člověška, nebo rodiny dělat doma hlasité večírky, nahlas poslouchat hudbu, mít nahlas televizi když jkde oblíbený film, mít nahlas zvuk u počítače při ghraní her, není omezována tím, že někdo jiný chce večer klid. Aby byl z čehokoli parádní zážitek, je nejlepší to mít nahlas. Jsou situace, kdy použití sluchátek nedává smysl. To je třeba tehdy, když chceme s rodinou, nebo přáteli něco poslouchat, či sledovat, nebo hrát, a abychom z toho něco měli, musí to řvát.
Jak tomu máme rozumět? Tam, kde ještě takové domy nejsou, se chovejte tak, abyste výše uvedenými aktivitami nerušili ostatní. Jde o návrh pro architekty a stavitele, aby při stavbě nových domů, určených pro hodně lidí v jednom domě používali zvukotěsné materiály a jednotlivé byty, nebo i místnosti odhlučnili a zvukově odizolovali. Mohou i u výstavby bytové zástavy používat technologie pro stavbu hudebních nahrávacích studií, nebo hudebních zkušeben.
Ještě o dost složitější je to v oblasti meziliodských vztahů, lísky a sexuality. Jak jsme to vyřešili se můžete dočíst třeba v tiskovém dokumentu o tom, jak má vypadat láska mezi mužem a ženou, nebo v informacích o sociologii. Naučit se to bude pro Vás kupodivu jednoduché, protože se nemusí nic stavět, nebo vyrábět. Paradox svobody, kdy braním ohledů na druhé sami sebe omezujeme a tudíž svobodu nemáme, je tady ještě více vidět. Výsledek Vám pak může připadat jako zmíněný paradox z pohkledu ostatních lidí, podle kterého to zdánlivě vypadá, že jsme u nás docílili maximální svobody ne tím, že druhým ustupujeme, ale že si vzájemně sloužíme. Není tomu tak, i když se Vám to tak může zdát, důležité však je, že bychom Vás pomocí této přednášky chtěli naučit naší společenské harmonii, kde vedle zvukotěsných bytů je vyčešena sexuální interakce mužů a žen tak, jak tomu je na příklad i u Vás při použití služeb prostitutky. Rozdílem je, že u nás to není za peníze, ale jen tak z přátelství, kamarádství a lásky, nebo pro zábavu. Rozdíl je akorát v tom, že u nás, kde společnost vedou ženy se mužům nedoporučuje být při oslovení ženy s intimními úmysly výt očíliš aktivní a raději nechat dotyčnou ženu vést situaci ke kýženému závěru. U Vás muiž může být v této věci aktivní jak je zvyklý, ale i zde se dá narazit na vyjímku, stejně jako u nás.
Sám Robin Hronwek na nějaké takto jednající ženy narazil, takže ví, že by to ščlo stejně jako rozjet činnost společnosti PCA Praha. Paradocně jsdou u Vás takové ženy odsuzovány, ale u nás by byly naopak glorifikovány. Konkrétně kdyby nějaká z nich posloužila jako vzor pro ostatní na příklad tím, že by jí nevbadilo být dávána za vzor na sociálních sítích, kdyby na nich měla profil, tak by jí nemělo vadit, žwe je v příspěvcích o ní aktivní zmínka, což by Vám všem umožnilo s ní dělat rozhovory, a které by nevadilo být hlavní postavou videodokumentace. Publikovaná videodokumentace by pochopitelně intimnosti neobsahovala, ale názorný přílůad je pro výuku klíčový.